Práce na lodi

04.12.2019

Něco málo ze života na lodi:

Trasa, kterou jsem jezdila byla Oslo-Kiel. Vždy loď v 10:00 doplula do přístavu daného města a ve 14:00 odplouvala nazpět. Mezitím jsem mohla město navštívit.

Loď byla pro 2750 cestujících. Mohli jste zde navštívit divadlo, casino, různé restaurace, bary a obchody.

Když jsem šla poprvé na loď, musela jsem si jako zaměstnanec vyřídit kartičku pro zaměstnance. Dále jsem pak nastoupila na loď, kde jsem čekala, až se mne ujme můj manažer, který mi vše ukázal, dal plán a za 2 hodiny jsem mohla začít hrát. Hrála jsem denně na 3 místech a to v nejvyšším patře, v Cosmopolitan baru a při večeřích, které byly 2x po 2h. Celkem tedy 6x45minut za den. Na lodi jsem neměla jediný den volný. Protože ale stejně plujete a hosté se stále střídají, tak to tak moc nevadí.

Dále asi hlavní ubytování a strava. Měla jsem vlastní kabinu i s koupelnou, a velká byla tak, že jsem si mohla zacvičit i jógu, takže to stačilo. 😊Byla bez okna a to mi vadilo akorát při probuzení, kdy i v 11h to tady vypadalo, že je noc.
Vařili tu dobře a vždy bylo kdykoliv co zobnout. Když mi něco nechutnalo jistil co ceasar salát,na který byli vždy ingredience připraveny.
Taky tu bylo ovoce a různé dezertíky a nutela, které jsem se skoro ujedla. 🙈🍩 Všude byl milý personál, který se tu po 14-ti dnech střídá.


Zaměstnanci tu byli z různých koutů světa, od kolumbijce, portugalce bulhary apod. až po domácí. Někteří se takto přestěhovali do Norska, jiní lítají třeba co 14dní z Londýna.
Tím že jsem měla celé dopoledne volno a to byl jediný čas kdy jsme nepluli, tak jsem chodila ráda do města. Ne všichni tak můžou,minimálně ne vždy.


Mohla jsem chodit také navštívit fitness, nebo chodit na koncerty či do divadla. Manažeři se mi taky střídali, ale pokud něco nepotřebovali, tak jsem je za celou dobu neviděla. Byli oba moc milí a se vším mi vždy pomohli. Poslední co mě napadá je mořská nemoc. Tu jsem tu naštěstí nepotkala, asi ani není moc šance, protože loď je velká. Ale pár večerů, kdy foukal víc vítr a my se docela houpali jsme taky zažili. První z nich jsem nebyla úplně klidná. Sledovat jak se ramínka ve skříni hloupou jak na houpačce...😁Naštěstí je to docela nárazově.

Když jsme se o tom bavili víc, co mi to dalo, tak hlavně máte spoustu času na vše, na co doma čas nemáte. Knížky jsem přečetla na rok dopředu, rozšířila jsem si taky playlist, protože vás prostě nebaví hrát pořád to samé apod., poznáte nové lidi a i když to je stereotyp, hlavně v půlce, kdy přijde krize... 😁🙈tak děláte to co vás baví, ničím se nestresujete, pořád potkáváte různé lidi a hlavně jiné pohledy na svět. Cestovat pro každého je tu prostě úplně normální, to stejně chodit v deset večer do fitka. Taky poznáte nová místa a ještě za to máte hezky zaplaceno. 🎹